Rubrika Rozhovory
"Lhář dostal Nobelovu cenu míru..."
Rozhovor s ekologem Ivanem Brezinou
17. 11. 2007 Bohumil Pečinka
Socialisti potrebujú páchateľa
6. 09. 2007 Michael Novak
Daniel Pastirčák: Život je labyrint
4. 06. 2006 Daniel Pastirčák
Uvažujme z pozice konkrétního embrya
30. 03. 2006 Rozhovor s Liborem Ovečkou
V jednotě je větší síla než ve tvrdohlavosti
Rozhovor s poslancem Marianem Bieleszem (US - DEU)
28. 02. 2003 Marian Bielesz
"Je to příležitost zamyslet se, na které straně stojíme",
2. 03. 2004 Vladislav Szkandera
Nejde o politiku, jde o smíření
1. 06. 2003 Pavel Neústupný
„Musíme se učit žít s biblickým paradoxem“,
rozhovor s Mojmírem Kallusem, ředitelem ICEJ ČR
1. 09. 2004 Mojmír Kallus
Jde mi o spolupráci s konzervativními silami v Evropě,
1. 05. 2004 Jiří Karas
Vrháme síť do moře s nadějí, že občas někoho zachytí
1. 05. 2004 David Floryk
Chceme být reálnou alternativou k dnešní postmoderní kultuře
1. 06. 2003 Tomáš Dittrich
Hlad po kráse - krize dnešní kultury
23. 02. 2009 Alice Ramos
Chci lidem popisovat lumpárny Evropské unie...
11. 05. 2009 MF DNES: Rozhovor se spisovatelem Benjaminem Kurasem
Bohumil Pečinka
"Lhář dostal Nobelovu cenu míru..."
Rozhovor s ekologem Ivanem Brezinou
Říká v rozhovoru pro Revue politika skeptický ekolog a publicista Ivan Brezina, s nímž jsme si povídali o Al Goreovi a zelených prognózách, které většinou nevycházejí
Co říkáte tomu, že letošní Nobelova cena míru byla udělena bývalému viceprezidentovi Spojených států Al Goreovi?
Jde o stejnou politizaci a degradaci Nobelovy ceny, jako když ji v roce 1994 dostal bývalý terorista Jásir Arafat. Nejzajímavější na tom ale je, že Gore cenu získal pouhé dva dny poté, co byl soudně usvědčen ze lži. Britská vláda chtěla jeho film Nepříjemná pravda distribuovat do škol jako součást výuky. Jeden rodič to ale považoval za vymývání mozků a stěžoval si soudu, že nechce, aby jeho dítě bylo vystaveno politické propagandě. Soud Goreův film přezkoumal a rozhodl, že Nepříjemná pravda nesmí do škol, aniž by učitelé zároveň neřekli, že je v ní devět tvrzení, které neodpovídají současnému stavu vědeckého poznání klimatických změn. Osobně ale myslím, že jde o záměrné lži.
[celý rozhovor]
Michael Novak
Socialisti potrebujú páchateľa
Nie je ľahké naučiť sa nespoliehať vo všetkom na štát, hovorí v rozhovore pre TREND filozof kapitalizmu Michael Novak.
Tradičné morálne hodnoty západnej kresťanskej civilizácie by mali byť jeden zo základných kameňov kapitalizmu, myslí si americký katolícky filozof a diplomat Michael Novak. Verí v pomoc druhým, no nástroje sociálnej demokracie považuje za deštruktívne. Obhajuje vojnu v Iraku a chápe, prečo Európa zatvára oči pred negatívami multikulturalizmu. Do Bratislavy prišiel na pozvanie Konzervatívneho inštitútu M. R. Štefánika, aby prednášal o kríze sociálneho štátu.
[celý rozhovor]
Daniel Pastirčák
Daniel Pastirčák: Život je labyrint
Daniel Pastirčák (1959) je slovenský básník, prozaik, esejista, malíř a současně kazatel bratislavského sboru jedné z nevelkých evangelikálních církví. Publikovat začal na přelomu 80. a 90. let, knižně debutoval v roce 1983 sbírkou pohádek pro děti i dospělé "Damianova rieka", kterou sám ilustroval a která byla v roce 1996 oceněná mezinárodní cenou IBBY. Autorovy ilustrace doprovázejí i další pohádkovou knihu "Čintet alebo more na konci světa" z roku 2000 stejně jako nejnovější sbírku autorových básní "Kristus v Bruseli". Je ženatý a má tři děti. Nabízíme vám rozhovor, který pro PORTA LIBRI připravila v roce 2005 Emília Mihočová-Kmecová.
[celý rozhovor]
Rozhovor s Liborem Ovečkou
Uvažujme z pozice konkrétního embrya
V souvislosti s navrhovaným zákonem a obhajobou výzkumu na embryonálních kmenových buňkách v řadách vědců znovu sílí hlasy, které znevažují pohled na embryo jako na lidský subjekt. Na některé z těchto názorů jsme se zeptali PhDr. Libora Ovečky, Th. D., který přednáší na katedře systematické teologie pražské teologické fakulty University Karlovy.
[celý rozhovor]
Marian Bielesz
V jednotě je větší síla než ve tvrdohlavosti
Rozhovor s poslancem Marianem Bieleszem (US - DEU)
Listopadová výzva zákonodárcům, aby čelili globálním tlakům na relativizaci mravních hodnot přijetím "Deklarace nezávislosti ČR v morálně-kulturních otázkách" (více na straně 4) nás přivedla i do ostravské poslanecké kanceláře Unie svobody, kde jsme požádali o přijetí pana poslance Mariana Bielesze. Jako občané a voliči jsme jej žádali, aby deklaraci podpořil. Požádali jsme jej současně o krátký rozhovor pro naše Konzervativní listí.
[celý rozhovor]
Vladislav Szkandera
"Je to příležitost zamyslet se, na které straně stojíme",
říká Vladislav Szkandera. Muž, o kterém se v posledních týdnech hodně píše. Jako evangelický pastor a současně člen městské rady veřejně vystoupil proti stavbě islámského centra na severu Moravy.
[celý rozhovor]
Pavel Neústupný
Nejde o politiku, jde o smíření
”Mám už léta zvláštní břímě, pokud jde o vztah Čechů a Sudetských Němců”, říká Pavel Neústupný, Čech, žijící v Německu, který se ovšem do Čech stále vrací. ”Nejde mně o politiku, jde o smíření”, opakuje poselství, s nímž objíždí pohraničí a snaží se stavět mosty, budovat přátelství, připomínat, modlit se. ”Politika bude sama následovat, když se my Češi vyrovnáme se svými dějinami”. [celý rozhovor]
Mojmír Kallus
„Musíme se učit žít s biblickým paradoxem“,
rozhovor s Mojmírem Kallusem, ředitelem ICEJ ČR
Jiří Karas
Jde mi o spolupráci s konzervativními silami v Evropě,
JUDr. Ing. Jiří Karas (1942) je od roku 1990 poslancem za KDU-ČSL, jejímž členem je od roku 1968. Jako dítě žil v idylické a slušně zajištěné rodině lékaře, studoval s výborným prospěchem. Pak nastal zlom, rodina přišla o majetek, rodiče i bratr skončili jako třídní nepřátelé v kriminále. Šestnáctiletého Jiřího se ujala rodina spolužáka. Opakovaně ho vyhazovali ze škol a životem se protloukal i jako pomocný dělník. Do politiky vstoupil teprve po listopadu 1989, je otcem dvou dětí a od roku 2000 vdovcem.
Pane poslanče, proč jste se rozhodl vstoupit do politiky?Chtěl jsem změnit to, co se mi nelíbí, protože jsme se nedokázali vyrovnat s komunismem v myšlení a v mnoha oborech ani v praxi. A bohužel, zatím nedokážeme úspěšně čelit ani náporu některých nebezpečných trendů, které k nám prosakují z neomarxistických zdrojů Západu.
Považujete svou kandidaturu do Evropského parlamentu za jakýsi pomyslný mezník politické kariéry? Jsou priority a cíle, které hodláte prosazovat v EP, nějak odlišné od vašich současných?
V zásadě se neliší. Jde mi o hájení křesťanských hodnot, které jsou zpochybňovány a ohrožovány u nás i v Evropské unii. V tomto smyslu mi jde o spolupráci s konzervativními silami v Evropském parlamentu… [celý rozhovor]
David Floryk
Vrháme síť do moře s nadějí, že občas někoho zachytí
Nějaký čas už vydáváš Konzervativní listí, jehož okruh čtenářů se pozvolna rozšiřuje a tak si myslím, že uzrál čas, abys čtenářům představil Listí i sebe samého. Co si máme vlastně představit pod pojmem Konzervativní listí a co tě vede k jeho vydávání?
Když se chceš ptát na Konzervativní listí, tak chceš-li tomu porozumět, pak je potřeba se vrátit o několik myšlenkových kroků zpět a nejprve se bavit o tom, co je to konzervatismus, jak mu my tady rozumíme a co se za tím skrývá.
Dobrá, začneme tedy oklikou: co je to pro tebe konzervatismus?
Moudří teoretikové tvrdí, že konzervatismus není ideologií, ale že je spíše soustavou lidských postojů. Tento pohled vystihuje zajímavou pravdu: protože díky tomu, že tomu tak je, je možno se mezi konzervativci setkat s lidmi, s jejichž názory v máločem souhlasím, ale s kterými mne spojuje právě určitý postoj. Lze u nich vysledovat jakýsi možná intuitivní postoj loajality k určitému řádu, takové tušení, že tady přece jsou – či měly by, musí být – nějaké pevné, odvěké věci, hodnoty, pravdy, ke kterým je záhodno se přichýlit.
Konzervatismus samozřejmě má i pozitivní obsah, dokáže být i vnitřně konzistentní obhajobou, znovu-obhájením, lidské svobody a důstojnosti. Konzervatismus je tedy obojím: intuitivním přichýlením se k čemusi, co člověka přesahuje a co třeba ani neumí přesně popsat; a současně i jakýmsi soubor poznaných a životem prokázaných pravd o člověku, o jeho údělu, o světě…
[celý rozhovor]
Tomáš Dittrich
Chceme být reálnou alternativou k dnešní postmoderní kultuře
“Musí tu být přece lidé, kteří půjdou za biblickými ideály”, říká Tomáš Dittrich, šéfredaktor nejčtenějšího tuzemského evangelikálního měsíčníku ŽIVOT VÍRY v rozhovoru pro Konzervativní listí…
Diskuse před referendem opětovně ukázaly, že křesťané jsou ve vztahu k EU, ale i k politice obecně, značně nejednotní...
Na tuto otázku se špatně odpovídá, neboť není zřejmé, co je myšleno pod pojmem “křesťané”. Osobně jsem přesvědčen, že drtivá většina jak českých liberálních protestantů tak katolíků vstup naší země do EU podporovala. Členové evangelikálních církví byli většinou proti vstupu. Co se týče členů např. Apoštolské církve nebo Křesťanských společenství, výrazně převážily názory proti vstupu, u Církve bratrské byla proti vstupu podle průzkumu, který jsem měl k dispozici, ne tak výrazná většina. Konzervativní katolíci se podle mých odhadů proti vstupu postavili téměř všichni. U neliberálních křesťanů je tedy jednota ve věci EU výraznější, než u těch politických témat, kde na pořadu nejsou prvoplánově otázky etiky…
[celý rozhovor]
Alice Ramos
Hlad po kráse - krize dnešní kultury
Chtěl bych se zeptat, zdali umění ve svých mnoha formách skutečně lidskou
důstojnost povznáší a podporuje, nebo ji prostě jen zobrazuje?
Umění skutečně může lidskou důstojnost povznášet a podporovat. Zvláště některé
druhy umění nám umožňují lépe si uvědomovat lidskou situaci a uvažovat sami o
sobě. Když například čteme román nebo sledujeme film, žijeme jakoby životem
postav, jež v nich vystupují, jistým způsobem se s nimi ztotožňujeme. Tím, že
prožíváme osudy jejich protagonistů, dovídáme se něco nejen o nich a o jejich
životech, ale také sami o sobě. Existují zejména filmy, romány a divadelní hry,
jejichž látka v nás probouzí otázky o nás samých a o našem chování, a mohou tak
způsobit změnu v našem pohledu na svět a v našich činech.
[celý rozhovor]
MF DNES: Rozhovor se spisovatelem Benjaminem Kurasem
Chci lidem popisovat lumpárny Evropské unie...
"Chci lidem popisovat lumpárny EU", říká spisovatel a publicista Benjamin
Kuras, který kandiduje do europarlamentu, a tvrdí: "Nehlídaný politik je
škodná."
Do červnových voleb do Evropského parlamentu jde i nová formace - Strana
svobodných občanů. Na její kandidátce je i spisovatel a novinář Benjamin Kuras.
Letitý kritik Evropské unie.
[celý rozhovor]