Konzervativní listí číslo 24

---

Kultura jako uvedení do vědomí účelu
1. 09. 2004 Roger Scruton

Šest férových důvodů, proč nezůstávat stranou a zapojit se do politického dění
1. 09. 2004 Astrid Wenigerová - Noga

Muž, který podal důkaz, že jeden člověk může změnit svou dobu
1. 09. 2004 William Wilberforce

Evoluce versus stvoření
1. 09. 2004 David Floryk

Poznámky k novele trestního zákona
1. 09. 2004 David Floryk

Znuděni v kultuře zábavy
1. 09. 2004 Richard Winter

Má smysl ptát se po kritériích křesťanskosti?
1. 09. 2004 Dan Drápal

Křivdy minulosti lze napravovat
1. 09. 2004 Bohumil Doležal

Evropa na pochodu do záhuby
1. 09. 2004 Emanuel Mandler

Co je a co bude důležité
1. 09. 2004 Martin Horák

„Musíme se učit žít s biblickým paradoxem“,
rozhovor s Mojmírem Kallusem, ředitelem ICEJ ČR
1. 09. 2004 Mojmír Kallus

Vážení přátelé, konservativci!
1. 09. 2004 Svatopluk Kalužík

Kanadští muslimové volí liberály před konzervativci
1. 09. 2004 Astrid Wenigerová – Noga

Tak nám schválili vládu, paní Müllerová!
1. 09. 2004 Martin Horák

---

Roger Scruton
Kultura jako uvedení do vědomí účelu
Etické nazírání naší povahy dává našim životům smysl. Je to však náročné. Musíme být plně lidmi, přitom však dýchat vzduch andělů, být zároveň přirození i nadpřirození. Společenství, které přežilo své bohy, má tři možnosti. Může si k etickému životu najít světskou cestu. Nebo může vyšší emoce předstírat a ve skutečnosti žít bez nich. Nebo může přestat předstírat, a tak upadnout, jak to nazval Burke, "do prachu a prášku individualismu". Možnosti jsou to dost nepříjemné a zbytek této knihy obhajuje první z nich - cestu kultury, která nám říká, abychom žili tak, jako by naše životy měly věčný význam. [celý článek]

Astrid Wenigerová - Noga
Šest férových důvodů, proč nezůstávat stranou a zapojit se do politického dění
1. Ti, co odmítají účastnit se politického procesu, jsou odsouzeni, aby konali, jak jim poroučejí jiní - ti, kteří nejsou líní se osobně zúčastnit. To je férové: Nechcete-li být převálcován, je logické, že se angažujete sám [celý článek]

William Wilberforce
Muž, který podal důkaz, že jeden člověk může změnit svou dobu
Na konci 18. století nabývalo stále více vlivných lidí v Britanii přesvědčení, že otrokářství je v rozporu s evangeliem. Využívání otrocké práce lidí, zbavených osobní svobody, systém, který středověká Evropa zdědila a který byl (a v mnoha mimokřesťanských civilizacích dosud stále je) součástí hospodářského života od nepaměti, se počátkem novověku stávalo díky rozmachu mezinárodního obchodu nepřehlédnutel-ným, a současně do nebe volajícím společenským zlem. Nastal čas, aby Západ, který světu daroval ideál osobní a politické rovnosti a svobody všech lidí, vyčistil a zacelil i tuto ránu. Západ otrokářství nevymyslel; Západ otrokářství zrušil.

Avšak realizovat záměr, který mnozí nahlédli jako správný, nebylo snadné. Obchod s otroky, který hodlali napadnout, byl na sklonku 18. století ohromným businessem: přes oceán se každým rokem přepravovalo z Afriky k břehům Evropy a Severní Ameriky více než sto tisíc černých otroků. Panoval dokonce názor, že obchod s otroky "je nerozlučně spojen s obchodem a blahobytem, ba dokonce s národní bezpečností Velké Británie". Otroctví bylo tehdy legalizováno výsadními právy, zákony, které schválil parlament a mezinárodními dohodami. Co však bylo ještě důležitější: tento obchod zasahoval i zájmy mas obyčejných lidí. Británie byla tehdy největším obchodníkem s otroky na světě. Stovky lodí, tisíce námořníků a stovky milionů liber se točily v tomto špinavém obchodě.

Postavit se proti tomuto proudu znamenalo jít téměř "proti všem". A vytrvat, k tomu bylo zapotřebí mít dostatek charismatu, síly, odvahy, přesvědčení, víry a najít stejně smýšlející lidi. Takovýmto nonkonformním člověkem byl i jeden z nejvýznamnějších britských politiků: poslanec a rétor William Wilberforce (1759 - 1833)… [celý článek]

David Floryk
Evoluce versus stvoření
Evolucionistické myšlení dnes okupuje veškeré přírodní i společenské vědy a dětem je jako naprostá samozřejmost předkládáno, že vše živé i neživé, celý svět, i člověk sám, to vše “se vyvinulo”, vzniklo postupným vývojem, řízeným principem přírodního výběru. Myslet si něco jiného znamená stát se v očích okolí zpátečníkem, který věří málem v placatou Zemi. [celý článek]

David Floryk
Poznámky k novele trestního zákona
Do parlamentu míří vládní návrh komplexní novelizace trestního zákoníku. Bude-li přijat, začne platit od ledna 2006. Jde o velmi potřebnou celkovou revizi trestního zákona, jež má nahradit ten dosavadní, který – ač po listopadu 89 opakovaně novelizován – pochází z roku 1961. Nový kodex přináší změnu v hodnotovém přístupu oproti dosavadnímu zákoníku, založeném na ”třídním pojetí práva”, jak vyjadřuje už i samo nové pořadí jednotlivých hlav zákona:. Současně zajišťuje i plnění všech závazků, vyplývajících z mezinárodních smluv a norem EU.
Není v našich možnostech věnovat pozornost celému kodexu, proto jen upozorníme na několik paragrafů, v nichž se trestní právo dotýká morálně problematických oblastí. Nejde o vyčerpávající exkurz, spíše o zamyšlení, které snad může být příspěvkem k debatě nejen nad trestním zákonem, ale i nad způsobem, jakým jsou mnohé z těchto kontroverzních skutkových podstat řešeny v jiných zákonných normách. [celý článek]

Richard Winter
Znuděni v kultuře zábavy
Dejte na chvíli fantazii volný rozlet. Máte volný večer a nemáte nic na práci. Jsem zvědavý, co se rozhodnete udělat jako první. Mnohé by nejspíš napadlo jít do kina anebo se dívat třeba na video. Představte si potom na okamžik, jaké by to bylo, kdyby vypadla na několik týdnů elektřina a nemohli byste se dívat na televizi, používat počítač, video, DVD ani CD přehrávač, ani rádio. Jak bychom přežili takový strašný hladomor v oblasti zábavy, která je typická pro naší kulturu?
V St. Louis – ve městě, kde žiji – si můžete během jediného víkendu vybrat z basketbalových a fotbalových zápasů (v tom správném ročním období), rozličných koncertů, filmů v kinech a na videokazetách, divadelních představení, výstav a nesmírného množství televizních programů. Jak by se mohl někdo nudit v této kultuře zábavy? Zdá se to téměř nemožné. A přece, průzkum mezi spotřebiteli, který se koná každý rok, nedávno odhalil, že v jejich životech kvete nuda – ukázal, že většina lidí stále víc touží po něčem novém. [celý článek]

Dan Drápal
Má smysl ptát se po kritériích křesťanskosti?
Na počátku této polemiky byla otázka, zda mít zmínku o křesťanství v evropské ústavě. Po pravdě řečeno to není věc, pro kterou bych chtěl jít na barikády. Trochu mě ale dráždí, když se s křesťanstvím zachází jako s jakýmsi historickým folklórem: zdá se mi, že mnoho lidí – byť i deklarovaně nevěřících – v evropské ústavě křesťanství mít chce, protože je to pro ně cosi jako rodinná tradice. Snad zajímavá, ale ne příliš živá, ne příliš relevantní. Právě protože je mi křesťanství vzácné, chtěl jsem tento postoj trochu zpochybnit. [celý článek]

Bohumil Doležal
Křivdy minulosti lze napravovat
Jsem velmi poctěn uznáním, kterého se dostalo mému dlouholetému úsilí o usmíření a vyrovnání mezi Čechy a Sudetskými Němci. Přitom mne zvlášť těší, že je oceněno tak, jak jsem je vždycky chápal, tj. jako příspěvek k porozumění mezi národy střední Evropy a evropskými národy všeobecně… [celý článek]

Emanuel Mandler
Evropa na pochodu do záhuby
Evropa v první polovině 20. století zaznamenala dvě ničivé války, kterým se ne neprávem říká světové.V těchto válkách se prolínaly zájmy válčících stran se zájmy ideologickými (aliance SSSR se západními demokraciemi). Teprve ve třetí válce (studené), v níž válečné konflikty probíhaly mimo Evropu, se bránil a ubránil liberálně demokratický svět proti komunistickému totalitarismu. Z Evropy zmizely diktátorské a totalitní režimy a Evropa, poučena jak hroznými válkami, tak výzvami globálního světa, postupuje obtížným procesem integrace.
Skutečnost však nevypadá příliš růžově. Ohrožení demokracie, které před třemi čtvrtinami století přicházelo přímo z Evropy, nahradila ”vnější” hrozba terorismu, nicméně rozhodující evropské mocnosti se k ní stavějí podobně laxně, jako se v minulém století stavěly vůči nacismu a fašismu. Evropa má sice obecnou představu sjednocovacího mechanismu, ale chybějí jí integrační ideje, které by byly přitažlivé pro masy evropského obyvatelstva. Zdánlivě je Evropa rozbředlá, ve skutečnosti je to horší. [celý článek]

Martin Horák
Co je a co bude důležité
Jak sleduji zprávy o hemžení na naší politické scéně, uvědomuji si, jak rychle vždy zapadají zprávy o české reprodukční schopnosti. Populace rychle stárne a vymírá a zdá se, že s výjimkou několika křesťanských podivínů to celkem nikoho nevzrušuje, zvláště pak ne politiky, co se tak vehementně bijí za naše národní zájmy proti EU, Sudeťákům apod. – že by k těm zájmům žádný budoucí národ ani nepotřebovali? Protože k těm nemnoha podivínům patřím, pokusím se nastínit možné varianty budoucího vývoje (stanu se tedy prognostikem, to svého času frčelo): … [celý článek]

Mojmír Kallus
„Musíme se učit žít s biblickým paradoxem“,
rozhovor s Mojmírem Kallusem, ředitelem ICEJ ČR
[celý článek]

Svatopluk Kalužík
Vážení přátelé, konservativci!
Vážení přátelé – konservativci! Jak snad vyplyne z dalšího textu, je toto oslovení poněkud nepřesné. Rád bych se nejprve pokusil osvětlit podstatu této nepřesnosti a spolehnu se na to, že k tomu postačí ”separace problémů”. Podle mého názoru existuje několik skupin konservativně smýšlejících lidí:… [celý článek]

Astrid Wenigerová – Noga
Kanadští muslimové volí liberály před konzervativci
V Kanadě je známo, i když popíráno coby politicky nekorektní, že jisté náboženské přistěhovalecké menšiny hlasují ve volbách jako celek podle toho, jak jim doporučí jejich náboženští vůdcové.
Po posledních volbách, kdy už - po řadě odhalených korupcí a finančních skandálů v liberální vládě - to konečně vypadalo na vítězství Konzervativní strany, je však jasné, že vítězství konzervativcům uniklo právě díky hlasům muslimské menšiny.
Kanadský islámský kongres (CIC) se k této své zásluze hrdě hlásí: ”Muslimské hlasy pomohly zachránit Kanadu před konzervativní vládou”, praví se v povolebním mediálním komuniké.
Těchto voleb se zúčastnilo přes 80% registrovaných muslimských voličů, z toho 71% hlasovalo pro liberály, 23% NDP (socialisty), 3% Quebecký blok a 3% byla rozdělena mezi konzervativce, zelené a nezávislé kandidáty. Za zvlášť významnou lze považovat skutečnost, že voleb se účastnilo 88% lidí mladších 25 let. Pokuste se vytáhnout mládež od počítačů, diskoték či sportu k volbám! A dokonce prý volilo i více muslimských žen než mužů. Tomu se ovšem já osobně nedivím – a předpokládám, že s volebním právem muslimských žen na Západě souhlasí jistě i Usama bin Ládin. Vicepresidentka CIC prohlásila: ”CIC sehrál hlavní úlohu při zapojení kanadských muslimů do těchto voleb … nyní je potřeba pohlídat každého zvoleného člena parlamentu, aby byl odpovědný voličům, kteří jej zvolili. Opravdová práce nám teprve začíná”… [celý článek]

Martin Horák
Tak nám schválili vládu, paní Müllerová!
Už je to tak: 25. srpna schválili poslanci většinou 101 hlasů novou vládu. Bylo na čase – už mě těch několik měsíců neustálých zpráv o ”dramatických zvratech” v podobě prohlášení toho či onoho dost unavovalo. Nikoliv napínalo – tušil jsem, jak to dopadne. Totiž že budeme mít zhruba stejnou vládu jako předtím. Ne, nejsem posedlý věšteckým duchem, abych znal budoucnost. Pouze jsem aplikoval zkušenost z minulých politických dějů.
Bylo zvykem již ve druhé Klausově vládě, že zdánlivě dramaticky závisela na hlasu poslance Wagnera – a vždycky to přežila. Ještě silnějším zážitkem byla éra oposmlouvy – u 3 ze 4 rozpočtů (ten 1. schválila naivně KDU) nám ODS předváděla drama na téma ”Tentokrát ten levicový rozpočet neschválíme”, aby ho pak vždycky po pranepatrných změnách schválila. Jinak by padla Opo, což si Klaus nepřál. Jednou se tomuto divadlu dokonce říkalo horký politický podzim – škoda, že někdo neudělal průzkum, kolik prosťáčků tomu věřilo… [celý článek]