Konzervativní listí číslo 21

---

Loajálnost
1. 12. 2003 Emanuel Rádl

Seriál “Evoluce” je propaganda, ne věda
1. 12. 2003 Josh Gilder

Suplika
1. 12. 2003 Jan Kubalčík

Číst Likvidátora, nebo nečíst?
1. 12. 2003 Emanuel Mandler

Revoluce ve skanzenu
1. 12. 2003 Dan Drápal

Interrupce? Bitva o nás samotné!
1. 12. 2003 Petr Plaňanský

Strategie konzervativní politiky v Česku
1. 12. 2003 Vlastimil Podracký

Ateismus proti rozumu
1. 12. 2003 Michaela Freiová

Jak se zbavit komunismu
1. 12. 2003 Benjamin Kuras

Budeme mít komisaře!
1. 12. 2003 David Floryk

Volím svrchovanost Boha, ne člověka
1. 12. 2003 Astride Wenigerová – Noga

---

Emanuel Rádl
Loajálnost
Překvapilo mne nejen při pozorování politického života, ale i v jednáním spolkovém, jak málo se u nás uznává potřeba loajálnosti, tj. čestné a upřímné oddanosti ať už k svazkům rodinným, ať ke škole, ke spolku, politické straně, k církvi, k vládě, k státu. Sám pojem loajálnosti se zdá být našemu veřejnému životu cizí; místo něho platí jen právní závazky, hospodářské zájmy a vláda instinktů ať rasových, ať “národních”.
Podstatu loajálnosti je těžké slovy vystihnout; znamená věrnost, ale ani slepou ani pouze formální; znamená sympatickou účast, vědomí spoluodpovědnosti, solidárnost, která sice si žádá zákonitého formulování, ale je srdečnější než paragrafy, jsouc jejich zdrojem, nikoli následkem… [celý článek]

Josh Gilder
Seriál “Evoluce” je propaganda, ne věda
“Je naprosto v pořádku tvrdit, že pokud se setkáte s někým, kdo říká, že nevěří v evoluci, jde o člověka neinformovaného, hloupého nebo o blázna (nebo také o člověka zlého - ale to raději nebudu rozebírat).” (přední darwinista Richard Dawkins)
Zlí lidé a blázni se pravděpodobně budou muset obhajovat sami, ale pokud jde o nás, kteří představujeme zbytek, vzala na sebe (…) televize úkol zprostředkovat masivní nový “vzdělávací” program, který má umožnit “porozumění evoluci.”
Pro darwinisty je prakticky samozřejmé, že jediní lidé, kteří kladou darwinizmu otázky, jsou lidé nábožensky motivovaní. Jsou to fundamentalisté, kteří bouchají biblí kdesi na těch bílých místech na mapě. Toto tvrzení se neustále v různých formách opakuje během osmi hodin “Evoluce.” Všichni ostatní vědí – či slovy harvardského biologa Ernsta Mayra – “každý vzdělaný člověk” ví – že darwinovská evoluce je “prostý fakt.”
Pokud jde o mne, evoluce nikdy neurážela mé náboženské cítění. Zdálo se mi, že když Bůh chtěl stvořit svět skrze proces evoluce, nebylo na mně, abych mu řekl ne. A protože být konzervativec často převážně znamená, že takový člověk neví, co “ví každý” – například že raketová obrana nebude nikdy fungovat nebo že snížené daně za doby Reagana způsobily “tu nejhorší ekonomiku vůbec” - bylo mi dlouho útěchou, že alespoň pokud šlo o evoluci, zařadil jsem se pod názor většiny… [celý článek]

Jan Kubalčík
Suplika
”Vysoká c.k. zemská školní rado v Brně!
Na zákl. § 5 zák. z. ze dne 26. prosince 1904 čís. I. v nejhlubší pokoře podepsaný prosí o udělení pátého příplatku pro stáří od 1. prosince 1905 a podporuje svou prosbu následujícími důvody:
1.Nížepsaný dosáhl dle přílohy B učitelské způsobilosti dne 3. listopadu 1880.
2.Dle přílohy A byl na školu v Vojtěchově definitivně za učitele a dle přílohy C za nadučitele ustanoven a tam posuď působí.
3.Výnosem veleslavné c. k. zem. Školní rady ze dne 22. března 1901 č. 3468 byl v nejhlubší úctě podepsanému čtvrtý příplatek služební udělen.
4.Nížepsaný slibuje, že se této milosti hodným stane.
Ve Vojtěchově dne 1. prosince 1905, Fr. Burian, nadučitel.”

Tolik můj prapradědeček. Patrně by se nelíbilo dnešním učitelům psát svým nadřízeným podobné dopisy. Dikce je přece tak ponižující! Kde je sebeúcta autora? Navíc je osud jeho žádosti vložen do rukou úředníků v dalekém Brně – nikoli automatické tabulce, kdy člověk splní požadované vzdělání a léta praxe… [celý článek]

Emanuel Mandler
Číst Likvidátora, nebo nečíst?
Jde o knihu Sidonie Dědinové “Edvard Beneš – likvidátor”. Otázku našeho titulku lze pochopit podle žánru této publikace (nebudu ji recenzovat, chci na ni upozornit). Jde o velmi problematický žánr, takzvaný dokumentární román. Dokumentární román, jak ho autorka chápe, je vlastně jakýsi "dvojžánr". Sestává jednak z doložených událostí a pramenů, jednak z volně fabulovaných, do značné míry vymyšlených rozhovorů a úvah. V předmluvě o tom autorka říká:
"Všechny citované veřejné projevy a psané texty Edvarda Beneše a dalších jmenovitě vystupujících politiků, od Zdeňka Fierlingera přes Vladimíra Clementise po Klementa Gottwalda, a všechny úřední výnosy jsou uváděny v doslovném znění.… Autentické a mnohonásobně doložené jsou datované události včetně případů pogromů a vyhánění…" A dále: "Formu dokumentárního románu jsem zvolila proto, že je to útvar uznávaný literární vědou a mezi čtenáři oblíbený. Odbornou studii si mnoho lidí nepřečte: je to pomeranč zbavený šťávy. V této knize jsem se úzkostlivě držela historických dokladů a zároveň popsala panorama, které jsem v duchu viděla a o němž věřím, že odpovídá tehdejším událostem." … [celý článek]

Dan Drápal
Revoluce ve skanzenu
Je pozoruhodné, jak se média, pokud jde o církev, dokážou zajímat jen o jevy okrajové, a podstatné změny, k nimž v křesťanstvu v posledních 50. letech dochází, nechávají zcela bez povšimnutí.
V reportáži ČT 1 byly záběry na dvě skupiny lidí – a oba záběry byly na detaily, které jsou možná působivé, pro podstatu věci však nejsou relevantní. Nejprve na odpůrce biskupa – homosexuála, držící transparent “Bůh nenávidí homosexuály”. To samozřejmě není pravda, každý pořádný křesťan ví, že Bůh homosexuály miluje. Pak na jeho zastánce, držící transparent “Bůh miluje všechny lidi”. To samozřejmě pravda je; není ovšem pravda to, co si nosiči tohoto transparentu zřejmě myslí, totiž že když Bůh všechny miluje, tak také souhlasí s jejich jednáním. Bůh homosexuály miluje, ale je proti homosexuálnímu jednání… [celý článek]

Petr Plaňanský
Interrupce? Bitva o nás samotné!
MF DNES nedávno palcovým titulkem ZÁKAZ? BITVA O POTRATY ZAČÍNÁ uvedla článek o diskusi, která se rozpoutala v parlamentu ohledně interrupcí. Ve skutečnosti však nejde o bitvu o potraty, nýbrž o základní morální normu společnosti: máme nebo nemáme v této zemi úctu k základnímu lidskému právu – právu na nedotknutelnost života? Dovolím si vyjádřit svůj názor, a pohlédnout na tuto problematiku z poněkud jiného úhlu:
Každá společnost je silná natolik, nakolik je silný její nejslabší článek. Jestliže nejsme schopni bránit život našich dětí v samém počátku a v dětech samotných naši další budoucnost, pak jsme tuto budoucnost zcela dobrovolně vyměnili za vlastní sobecké požitky přítomnosti. Jako národ jsme odsouzeni k zániku.
Demografické údaje potvrzují, že český národ vymírá. Každý nenarozený jedinec (a takových je ročně 29 000) je pro tuto společnost ztrátou a v obrazném slova smyslu hřebíčkem do rakve našeho národa. Kolik toho, kromě nabídky interrupcí, stát doposud udělal pro maminky, které nechtěně otěhotněly a chtěly by například dítě donosit? Buďme upřímní: interrupce jsou nejpohodlnější řešení, navíc hodně výnosný kšeft pro kliniky, které je provádějí… [celý článek]

Vlastimil Podracký
Strategie konzervativní politiky v Česku
Se zájmem jsem si přečetl článek paní Wenigerové – Noga v minulém čísle KL. Z jejích slov bych vyňal: “Myslím, že konzervativci v Čechách se budou muset naučit hovořit i jazykem těch méně vzdělaných, čeká je úkol přeložit pravdu do jazyka, kterému lidé rozumějí….Dnes je nejdůležitější v Čechách sednout a vypracovat akční plán, bez velkých slov, srozumitelný, který se dá splnit …”.
Právě o tomto akčním plánu se vedou diskuse a to nejen v Konzervativní straně. Otázka je jakou skupinu obyvatele oslovit. Trochu bych ovšem odlišil situaci v Americe a v Česku. U nás je křesťanská tradice pouze v podvědomí, lidé se obvykle nad nějakou vírou ošívají, nechtějí se nechat svazovat nějakými předpisy. Přesto je u nás přirozených konzervativců mnoho. Konzervativec je člověk, který uznává řád, uznává kontinuitu od minulosti do budoucnosti (od tradic k pokračování života a civilizace), přítomnost pouze jako součást této kontinuity a uznává rovnováhu (spravedlnost i pro druhé, nejen pro sebe). Nelze jej ovšem zcela ztotožnit s věřícím člověkem. Opírat se pouze o věřící by znamenalo oslovovat jen malou menšinu obyvatel. Vést nějakou propagaci křesťanství znamená dělat konkurenci církevním misionářům. Oslovit je nutno i ateisty, kteří konzervativně myslí. Tito lidé nadřízenost Prozřetelnosti nad lidským rozumem uznávají (proto jsou možná spíše teisty než ateisty), ale nechtějí se nechat spoutávat církevními dogmaty. Těchto lidí, většinou i s církví sympatizujících, je většina obyvatel… [celý článek]

Michaela Freiová
Ateismus proti rozumu
Posledním základním pojmem, o kterém v souvislosti se sporem mezi konzervativci a kulturními liberály budu mluvit, je pojem racionality. Jde o důraz na přirozený rozum, který je charakteristický pro katolickou tradici a který je dnes terčem útoků daleko tvrdších než jsou útoky na náboženství jako přijetí tajemství v poslušnosti ducha a kázni života.
Svatý Augustin v díle De Trinitate rozlišuje dvojí pojem víry: fides qua, tedy víru jako akt upřímného věření, akt, který existuje pouze ve vztahu člověka k Bohu, který je individuální, zvnějšku neověřitelný, a fides quae, tedy víru v určité, konkrétní, artikulované obsahy, v určité pravdy, která je vírou společenství, je jím ověřitelná a musí být chráněna mimo jiné jako vazba věřícího společenství, která určuje i jeho politickou rovinu. (I levicový historik Trevor-Roper uznává, že hereze byly a jsou vždy politickou záležitostí.) … [celý článek]

Benjamin Kuras
Jak se zbavit komunismu
Vstupte do strany. Než se dáte do smíchu, nechte si napřed vysvětlit, že komunistická strana je opět nejúspěšnější a nejpočetnější česká politická strana. Má už dnes zase víc členů než - ne jenom kterákoli jiná, nýbrž všechny ostatní dohromady. Vím to z nezveřejněných statistik jedné soukromé firmičky, která ten součet zpracovávala pro Američany. Takže CIA o tom ví. Zda jí to bude něco platné, či zda se toho komunisté zaleknou, nedovedu odhadnout.
V parlamentě, jak známo, mají komunisté přibližně 18%, nepočítáme-li komunisty ve všech ostatních stranách. Což působí dojmem, že KSČ opět representuje 18% národa. To je samozřejmě klam, protože reprezentuje jen 18% z těch 57% procent, která volila. Celkově by to tedy vycházelo na 11%, což je samo o sobě dost trapné. Je to jako kdyby v roce 1959 11% Němců volilo nereformovanou a nezakázanou stranu nacistickou, jejímž předsedou by byl syn Goebbelsův… [celý článek]

David Floryk
Budeme mít komisaře!
Tak prý už je to domluveno: naše vláda obratnou diplomacií vyjednala pro Českou republiku vlastního komisaře v Bruselu, takže není co dál řešit a rychle tu ústavu schvalme, než ji zase nějací hnidopiši rozvrtají! Řeči o Bohu můžeme my Češi oželet a to ostatní je příliš složité, než abychom o tom přemýšleli.
Poprask kolem komisařů tak zakrývá to mnohem podstatnější: I kdyby bylo všech pětadvacet komisařů samí Češi, nic by to nezměnilo na tom, že EU touto ústavou jednoznačně vykračuje federalistickým směrem. Proč se to mnozí naši politici bojí přiznat? Proč se tváří, jako by o nic nešlo, jako by sepsání ústavy znamenalo jen jakousi rekodifikaci toho, co už tady vlastně existuje… [celý článek]

Astride Wenigerová – Noga
Volím svrchovanost Boha, ne člověka
”Naříkáním a obviňováním se nic nezmění. Je třeba přejít z obrany do útoku”, pokračuje Astride Wenigerová – Noga ve svých kanadských úvahách o budoucnosti konzervativního hnutí v Česku.
Demokracie nemůže přežít, natož prospívat, bez vysokého morálního standartu vůdčích sil a dosti velkého procenta volících voličů. (Role nevolících voličů mi není jasná.) Jestliže většina obyvatel nedosáhne určité morální výše a nesouhlasí alespoň s morálními zákony Desatera, pak budoucností společnosti je jistý chaos a posléze diktatura, která chaosu bude chtít zabránit, nebo destintegrace společnosti a její pohlcení celky, které chaos zastaví. Děje se tak povětšinou silou… [celý článek]